Romeo. Nemohl dostat lepší jméno. Dokonale vystihuje jeho osobnost - povahu horkokrevného itala s neutuchajícím temperamentem a zároveň velkého milovníka všeho a všech.
Pochází ze spojení, které mě uchvátilo a od začátku jsem v něj věřila. Otcem Romea je nádherný Berry žijící ve Švédsku, který dává úžasné potomky a bylo vždy mým snem mít jednoho z nich. Matkou je neméně krásná Lady, přes kterou se k nám do ČR dostává velmi zajímavá krev exteriérových ale i pracovních kvalit.
Romeo je velice učenlivý a práce s ním je pro mě jedna velká radost. Aportuje vše s velkým nadšením, se zvěří pracuje
s měkkou mordou, je soustředěný a snadno ovladatelný. Velmi dobře markuje. Společně se věnujeme working testům, loveckému výcviku ale i obedience. Romeo je certifikovaná canisterapeutický pes a také pes s loveckou upotřebitelností.
Romeo se od štěňěte skvěle umisťuje na prestižních výstavách u nás i v zahraničí. Stal se junior šampionem 4 zemí, dvakrát mladým klubovým vítězem, získal dvouletou kvalifikaci na Cruft a již mnohokrát se umístíl na nejvyšších příčkách v závěrečných soutěžích. Ve svých 22 měsících získal titul res.CACIB v ohromné konkurenci na evropské výstavě psů ve Varšavě. Tam také získal svého prvního šampiona krásy - Polska.
Romeo je typově velmi líbivý. Je to pes ideální výšky, výborné síly kostry, výrazného hrudníku a předhrudí, krásné horní linie a bohaté srsti. Nesmím opomenout na jeho skvělý prostorný pohyb a milý výraz, kterým si získá každého.
Jako třešničkou na dortu je jeho stále veselá, mírumilovná povaha snažící se nám zavděčit. Má rád lidskou společnost a ještě raději je středem pozornosti. Prostě nádherný pes tělem i duší s kterým je radost žít.
11. 4. 2019 - Tak už jsme na světě! Příprava na porod byla dlouhá, trvala dva dny ale Amy i tuto přípravu zvládala na jedničku a šetřila síly, hodně pospávala. Jen to byly nervy pro její paničky, které už se štěňátek nemohly dočkat! Nakonec se přeci jen ve čtvrtek rozhodla, že ty své černoušky na svět ukázat přivede. A pak už to byl šrumec, porod od prvního do jedenáctého prcka trval něco málo přes tři a půl hodiny. Nejdřív přišli na řadu čtyři kluci, pak jedna holčička a pak zase tři kluci! To už paničky byly vážně lehce zoufalé a když šlo na řadu deváté miminko, bály se podívat, zda to opět nebude kluk. Naštěstí pak přibyly ještě dvě holčičky a rodící maratón uzavřel další pejsek, aby utvrdil obrovskou přesilu kluků. Porodní váhy jsou od 280g (fialový klučík) až po 480g (žlutá holčička) ostatní miminka mají váhu mezi 330 do 420g.
Maminka Amy se vzorně stará, je to klidná, dokonalá máma. A štěňátka jsou neskutečně klidná a pohodová. Vypadá to, že mlíčka mají dost. Takže je u nás opravdu v porodní bedýnce opravdu Božský klid. A tak to má být.
13.4. 2019 - Už máme skoro 2 dny a hezky prospíváme. Nejvíce má žlutá holčička, 525g. Největší přírůstek zaznamenal nejmenší pejsek a už má 320g, a světle zelený pejsek, který teď má už 470g
Amyinka dnes v noci byla neklidná a vůbec nespala. Asi hormony spojené se spouštění mlíčka. Cítila jsem,že psychicky ji není dobře. tak jsem taky nemohla spát. Fyzicky je ale v pohodě a baští jako o život. Teď už ale tady chrupká. Mimina spí skoro pořád a jsou spokojené. Jsou strašně hodní,
15. 4. 2019 Dnešní ranní vážení nám ukázalo, jak kvalitní mlíčko Amy má. Přírůstek všech štěňátek dohromady byl za jediný den 570g. Kolik to musí být vytvořeného mléka si netroufám tipnout. Co za tím vším je? Neustále se snažíme o psychickou pohodu Amy (pěkná fuška v období nástupu laktace) neustále hlídání cecíků,každé zatvrdlinky aby se neobjevila mastitida, prioritní přikládání těch hubenějších nejdříve, aby se prioritně napili, hlídat každé zvednutí a lehnutí Amy v bedýnce ve dne v noci, aby se ji nechtě nepodařilo zašlápnout či zalehnout nějakého toho našeho prcka- (jsou rozvalení po celé bedýnce, takže je to dost náročné se vyhnout) vyvařování vývarů, aby Amy pila co může a mlíčko se jí dostatečně tvořilo - pro 11 prcků docela fuška, protože jinak nechce moc pít. No padáme únavou protože toho v noci vážně moc nenaspíme a to je teprve začátek našeho dobrovolného maratónu . Ale pak vážíme ty naše malé šmudlíky a vidíme,jak nám rostou před očima a jsme nejšťastnější na světě. A dívat se na ně můžeme do nekonečna.
16. 4.2019 Dnešní noc byla opět dlouhá. Amy již začala občasně vycházet z pelíšku ven, aby se protáhla a lehla mimo bedýnku. Jenže zároveň s tím, jak vyleze z bedýnky, tak ji zase její pudy nutí vracet se za mimísky při každém písknutí. A tak se to v ní mele a chodí sem a tam. A my byli v pozoru, aby při chození na kontrolu do bedýnky nešlápla na nějaké štěňátko. Ranní vážení potvrdilo, že Amyinka má mlíčka hodně, fialový pejsek krásně přibral, ale šedý přibral jen 5 g a má nyní 420g. Takže dnešní úkol zněl jasně: šedý a fialový musí pít přednostně. Večerní kontrolní vážení potvrdilo, že se nám dnešní úkol zdařil a večer už váha u šedého pejska ukazovala 455g. Žlutá fenečka měla ráno již 640g a je největší se světle zeleným a světle modrým pejskem. Všichni tři tito buřtíci jsou zároveň největší kliďasové, které nic nerozhodí, a to i přesto, že bývají pro první nakojení bokem, aby se dostalo na ty menší, stejně nám krásně příbírají na váze. Amy se během dneška hodně zklidnila - když jde do porodní bedýnky, tak je již vidět, že ví, kam šlápnout a jak si lehnout. Také začala vycházet na pár minutek mimo bedýnku. Lehne si hned vedle, může se natáhnout jak potřebuje, podrbat... toto všechno vedle prcků nemůže. Tak doufáme v klidnou noc, snad se konečně více vyspíme. To ale neznamená, že bychom nebyli na stráži. Stále spíme vedle bedýnky a jsme na stráži. Přeci jen jsou to ještě mali prcci, kterým není ani týden. A při tak velikém počtu jedenácti miminek je to větší fuška pro všechny
22.4. 2019 Poslední dny jsme neměli čas přispět do deníčku, protože byly vážně hektické. Začalo to tím, že Amyinka najednou nechtěla chodit za štěníky do bedýnky a tak jsme byli nuceni každé kojení přinést štěňata k ní. To znamenalo, že jsme každou hodinu toto museli absolvovat a spánek se pro nás stal velikým luxusem. Když už jsme je k ní miminka přiložili, tak se najednou hezky starala, olizovala je, ale do bedýnky nešla. Celkově byla hodně unavená, ztrápená a vypadalo to, že má špatnou psychiku. Byla bez teplot, žrala hezky, jen měla problém se napít, takže jsme zkoušeli všechno možné. navařené a zamražené vývary které jsem si pro ni připravila předem, mi teď hodně pomáhaly, zalívala jsem jimi granulky, aby měla dostatek síly a hlavně tekutin pro těch jedenáct miminek. Štěňátka i na tak vysoký počet hezky přibírala, byla spokojená. Jen Amy nebyla očividně ve své kůži. V noci na sobotu se ale zhoršila. Nechtěla již žrát a dostat do ni jídlo byl nadlidský úkol, Navíc začala být apatická a já byla na pokraji svých sil. Celou noc s minimem spánku a ještě se dívat na ztrápenou Amy. I váhy štěňátek to ráno nebyly jako jindy, i když štěňata přibraly. Rvalo mi to srdce, když jsem viděla vysílenou Amy, která se sice snažila o miminka opečovávat ale bylo to pro ni čím dál horší. Začala se schovávat do ložnice a já už na nic nečekala a rychle se objednala na veterinu, aby se na Amy někdo podíval a nemuseli jsme tam čekat, když na nás doma čekají miminka. Paní dokotorka Amy prohlédla, ale na nic nepřišla. Teplota nebyla, hmatem taky na nic nepřišla. Dostali jsme doporučení začít přidávat vápník - že by se mohlo jednat o začínající odvápnění a na druhý den jsme se objednali na Sono, zda přeci jen něco v Amy nezůstalo a to ji nečiní problémy. Já sice tušila, že v tomto by problém být neměl, ale strach jsem měla obrovský. Také jsme se domluvili, že pokud se Amy nezlepší, na druhý den odebereme i krev. Bylo nám také doporučeno, abychom začali štěňata přikrmovat. A tak jsme hned koupili vápník, 2kg kuřecích prsíček a štěňěcí mléko. Do toho ještě doplněk stravy - aby Amy dostala všechny vitamíny a minerály které má. Navíc jsem začala přidávat Oscillococcinum. Amy se během soboty ulevilo, nicméně v neděli jsme raději na veterinu jeli. Jak jsem předpokládala, děloha je v pořádku. Amy má ale v sobě zánět (zvýšené leukocity) ale nepřišli jsme na to od čeho. Takže kontrola krve bude v úterý a pokud by se leukocyty zvyšovaly, nasadíme antibiotika. Zatím se jim snažíme vyvarovat, hlavně kvůli miminkům, které Amy kojí a zbytečně bychom oslabovali její i jejich imunitu. Ale já pevně věřím, že hodnoty budou menší, protože od soboty se hodně zlepšila a je vidět, že je jí líp. To také vysvětluje, proč nechce chodit do bedýnky. Bylo mi to divné, když vím, jaká máma to byla u prvního vrhu. Myslela jsem si, že je to kvůli tomu, že je miminek prostě na ni hodně. Je unavená a její tělo potřebuje hodně odpočívat, nabírat síly. Jinak je to tak skvělá máma! Krásně nakojí a olíže, Poté, co jsme se snažili přikrmovat umělým mlíčkem a štěňata to nechtěla, rozhodli jsme se spíše Amy pořádně podstrojovat a dávat kvalitní stravu, kterou ona pak dá miminkům přes své mlíčko...Samozřejmě budeme vše hlídat a pokud uvidíme, že to Amy nezvládá, pak se k přikrmování vrátíme. Máme přeci jen z krmení z lahvičky respekt. Pokud se totiž miminkům dá více mlíčka a oni to nestihnou spolknout, pak se můžou zalknout, dostává se jim to do plic a ony pak můžou umřít na zápal plic. A tak si Amy papká štěňěcí granulky zalité vývarem, Kuřecí prsa zalité spařenými vločkami, tvaroh s vajíčkem, piškoty a to vše zalité štěňěcím mlíčkem. To Amy mimochodem náramně chutná a přispívá k tvorbě mlíčka. Však také štěňata od neděle, kdy se Amy ulevilo rostou přímo před očima. A dnes, 11.den jejich života už mají 3 štěňata kilo! Na váhové přirůstky se můžete podívat zde Jo a ještě jedna skvělá zpráva. Nikdy jsem nebyla šťastnější, než dnes navečer, když Amy poté, co zbaštila misku s granulkama (jak jinak než zalité vývarem :) šla loudit ke stolu :D Hurá, tak snad to bude zítra vidět na její krvi.
23.4 - štěňata pomalu začínají otevírat očička! Já ráno musela pracovně do Prahy, takže na kontrolní odběr krve na Veterinu zbylo na Kamči. Leukocity krásně klesají! HURÁÁÁ! Ale Amy se i přes tuto zprávu při cestě domů pozvracela, opět byla apatická. Nechtěla nic jíst a to i přesto, že jsme ji od půlnoci nedali najíst kvůli té krvi. Nicméně po podání vápníku se začala lepšit a když jsem večer přijela z Prahy domů, byla již opět ve své kůži a dokonce šla za štěňatama do bedýnky! Myslím, že to u ní byla především psychika, jelikož je na veterině vždy strašně vystreslá a dva dny předtím tam už byla, tak ji to zřejmě rozhodilo. Navíc jsem já nebyla doma. A my dvě jsme prostě propojené... Nicméně musíme opravdu pravidelně podávat vápník, přeci jen štěňata přibývají neskutečně moc a rychle a tuto spotřebu Amy vydává především ze svých zásob.
24.4 - Amy je zase v lepší náladě, jí, a dokonce poprvé od samotného porodu i pije obyčejnou vodu. Štěňátka nám dnes již vydržela 2,5 - 3 hodiny bez papání, takže jsme se i líp vyspali. Ode dneška také začínáme pomalu přikrmovat, abychom Amy ulevili. Jedenáct prcků totiž není žádná legrace. V přírodě by jich určitě tolik v jednom vrhu nepřežilo. Kamarád veterinář mi řekl, abych si to přirovnala k matce, která porodí trojčata a bude se je snažit všechny ukojit. A jelikož jim umělé mlíčko moc nejede, po konzultacích s několika veterináři jsme začali štěňátkům dávat před tím, než se dají k maminčině struku "koktejl" z umělého štěňěcího mléka + Royal Canin Starter Mousse Mother & Babydog, které jsem měla již objednané předem a tím pádem doma. (je to taková jemňoulinká masová paštička) Začali jsme krmit přes lžíčku ale pak jsme zjistili, že je to spíše všude, jen ne v bříškách miminek. Takže druhé kolo bylo zkusit dát to do lahvičky. A to bylo super! Panečku, ti sosali! A tak jak jim předtím štěněcí mléko moc nejelo, tuto řídkou kašičku hltali o sto šest! Oni toho zase tak nevypijí, každý asi tak 5ml, a to ještě každé druhé kojení, ale určitě tím ulevíme Amy. Jinak štěňata byla spokojená, kvůli nim bychom přikrmovat ještě nemuseli. zítra nám dorazí Canin kaše, která je také od 3. týdne takže bude další možnost příkrmu. po takovém příkrmu se samozřejmě všechna štěňátka jdou napít ještě k mamince, určitě je to stále ten nejlepší zdroj příjmu pro miminka. A právě proto, abychom zajistili příjem mlíčka od Amy, musíme ji ale ulevit, aby nedošlo ke kolapsu organismu. Stejně je skvělá. I přesto, že v sobě měla nějaký zánět, tak má pořád spoustu mlíčka pro štěňata, stará se o ně, olizuje. Jen když ji není nejlíp, tak jde do "nouzového režimu" a sice nejde do bedýnky, ale mlíčko pro miminka má. A má ho dostatek. Navíc s tím, jak se ji daří lépe, začíná se nám opět do bedýnky vracet a kojí je i tam.
25. 4 - Dnes večer nám budou dva týdny. A už máme všichni k jednomu kilu! (někteří puclošci i víc) Na jejich váhy se můžete podívat zdeJsou strašně šikovní, dnes v noci už spali vždy 3 hodiny, takže jsme se konečně více vyspali. Ale hlavně - po přikrmení mousse paštičky a umělého mlíčka měli všichni ti, co kakali nádherné hovínka. Celkově, zatím od porodu jsme neměli jediné průjmy, což se může stát, ale naši pesani jsou očividně zdraví a silní. Nicméně dnes dostají první odčervovací pastičku (odčervovací tablety dostane i máma a táta) tak uvidíme, co to udělá s jejich hovínky. Protože odčervovací pasta obyčejně štěňata prožene. Stejně je to sranda, jak důležité je pro nás chovatele (rodiče) hovínko a jeho konzistence :D . Pro všechny případy máme ale v záloze probiotickou pastu, abychom štěňatům pomohli ve střevům co nejdříve zajistit rovnováhu mikrobioty. Ta je totiž strašně důležitá pro imunitu.
Málem bych zapomněla! V Bedýnce je teď část na spaní a část, kde chodí miminka čůrat a kakat. Teda zatím se to teprve učí, ale jde jim to náramně! v pelíšku je mokro čím dál méně...
28.4 - Tak předpoklad toho, že je odčervovací pasta prožene, se naplnil. Naštěstí mají štěňátka průjem jen vždy, když se proberou, jdou k mamince papat. A tím, že většina už ví, že se chodí čůrat a kakat mimo pelíšek, není to zase tak hrozné. Paničky se navíc snaží udržovat pořádek co se dá, takže naše domácnost má zapnutou pračku od rána do večera. A v noci se také pustila jedna várka. Díky bohu máme doma preventivně probiotickou pastu s enzymy, takže podáváme. Ráno již některé štěňata měly hovínka trošičku zahuštěnější, tak se paničkám ulevilo. Nicméně protože jsou štěňátka naše poklady, tak i přesto, že jsme s tím tak trochu počítaly, znepokojuje nás to a u bedýnky hlídáme stráž, díváme se na každého kadícího prcka :P Asi jsme přecitlivělé, ale jsou to přeci naše miminka. Nejvíc jsem se musela smát, když se dcera s Romeem včera vrátila z úspěšných WT (working testů) z Čech, kde mimochodem skončili 5. z 21 týmů, tak se Kamča vsunula do bedýnky a začala se s nimi mazlit. A tmavě zelený opravdu běžel k ní, ocásek se mu vrtěl neskutečně rychle a opravdu se nechal hladit, přivírat očička strašně se mu to líbilo. Kamča pak prohlásila, že je všechny miluje a nechá si je všechny :D Štěnata dělají neskutečné pokroky. Ráno, chodíce po bedýnce s nejistýma nožkama, večer tady běhal a nožky ho očividně poslouchaly o 100% více než ráno! neskutečné! Navíc dnes vydrželi spinkat od 23h do skoro 4hodin rána, takže jsme se včetně Amy vyspinkali skoro do růžova. A to je musela budit Amyinka, asi ji to mlíčko už hodně tlačilo. Mimina by asi ještě spala. Dnešní úkol zní jasně. zbavit se průjmu
30.4. Miminečka dnes mají 19.den a rostou jako z vody. Krásně papají příkrmy, které jim dáváme po kojení od maminky. Sice jsou štěňátka vždy zašpiněné úplně všude, takže se pak jdou umýt, ale jsou to správní flatíci, takže vůbec neprotestují, spíš si to spokojeně užívají a pěkně při tom vrní. Však mají nacpaná bříška k prasknutí a vypadají jak nacucaná klíšťata. Po ruční koupeli a důkladném osušení ručníkem okamžitě odpadnou a spí :D Mezi časem na jídlo už přibývají doby, kdy se štěňata probudí, navzájem se přelézají, hrají si, okusují se, okusují plyšáčky v bedýnce, jdou se vyčůrat či vykakat na plínečku - v tom jsou vzorní a v pelíšku už není téměř žádná nehoda. A i když hovínka stále nejsou úplně ukázková u všech, je to podstatně lepší a všechna už mají nějaký tvar :D Navíc jsme opět nic nenechali náhodě a i přes to, že naše veterina nám vyšetření stolice neudělala ani to nikam neposlali, my chtěli mít jistotu a raději jsme se sesbíranými hovínky za poslední 3 dny dnes vydali do Nového Jičína za paní doktorkou Šturmovou, která se pod mikroskop podívala a hned nám řekla, že je to čisté. Žádní červíci. Moc jsme si oddechli. Venku je již třetí den deštivo, takže zatím štěňátkům musí stačit porodní bedýnka. Kdyby bylo hezky, už by se šli na chviličku podívat ven na travičku. Ale ono jim nic neuteče. Jen udržet tu jedenáctku v čistotě znamená ideálně po každém vykakaném hovínku uklidit, aby to další nerozmajdali po celé bedýnce. Zatím se nám to daří, i když je to fuška a štěňata jsou krásně čisté a voňavé <3 Začínají se nám projevovat povahy. Nejvíce je slyšet růžovou holku - je pěkně uštěkaná a všude musí být první. Jelikož flatíci neradi štěkají, nechápeme, kde se to v ní bere. Ale pro takovou záchranářinu je toto ideální. A na hlídání domečku taky. To i naši neštěkaví rodiče Amy & Romeo hlídají a štěkají o sto šest. Hlavně teď, když jsou doma malá miminka to hlavně Amy bere hodně vážně .D Největší jedlík je žlutá holka a světle zelený kluk. Ostatně byli to ti největší z vrhu. Nejvíce mazlit se chodí tmavě zelený a dnes jako první se po příkrmu vydal na průzkum po kuchyni :D kde narazil na naši kočku Lizzie, která štěňátka pozoruje z povzdálí. Hned by si s ní začal hrát. Lízinka ho pacinkou šťouchla a pak raději hupsla před tím vetřelcem na židli. Video z tohoto blízkého setkání 3. druhu je na našich facebookových stránkách BeskydHill Zítra se již přijedou podívat první zájemci, takže štěňátkům začíná pomalé socializační období plné vzruchů a nových podnětů. Doufám, že se budou naši cvrčci budoucím majitelům líbit stejně jako nám :D. My jsme do nich úplně zamilovaní
4.5. Máme za sebou první socializační návštěvy. A i když zatím chodí jen "budoucí páníčci", štěňátka to příjemně zmáhá a spí lépe a déle. Poslední noc již dokonce od půlnoci do sedmi rána! Ne že by štěňátka mezi tím nebyla vůbec vzhůru, jen nepotřebují maminčino mlíčko ani příkrm a vydrží bez papání takto dlouho. Ovšem když se papá, tak je to vážně pořádné papání. Kromě kašičky, mousee, namočených granulek a štěněcího mlíčka již včera štěňata papala uvařené kuřecí prsíčko s rýží a mrkvičkou. Panečku, to jim chutnalo! Na jeden zátah sní takto 1300ml nějaké te mňamky. A většinou nezbyde nic. Štěňata pak s napapanými bříšky vypadajícími, že každou chvíli prasknou, jdou k paničkám na ruku, kde je pomocí vody trochu umyjí a osuší ručníkem. To se jim moc líbí, však jsou to flati - vodomilci <3 a jakmile jsou vráceni do pelíšku, spí jako dudci. Mezi papáním se obyčejně minimálně jednou proberou, hrají si, štěkají, koušou do plyšáků, brášků a sestřiček, běhají, kakají a čůrají. Je to mazec. 11 štěňátek mezi každým jídlem hodí alespoň jednoho bobka. Takže paničky jsou stále v pozoru a každé hovínko se snaží co nejdříve uklidit, aby je ostatní hned nerozšlapala a neroznesla i do pelíšku, protože všechna štěňátka chodí na toaletu na plínku. Ale je jich jedenáct. Prostě paničky se snaží bedýnku i miminka stále udržovat v čistotě, aby miminka voněla. Je to ale vážně v tomto počtu fuška! :D Minule jsem pomluvila růžovou holčičku - od té doby ani jednou nezakřičela, zřejmě mi tím chtěla dát najevo, že jsem ji neprávem nařkla :) Je to neskutečné, ale povahy miminek jsou strašně milé. Jsou neskutečně hodní! A všíchni tak milí! Asi si je necháme všechny :D
10.5. Návštěvy a socializace pokračují, miminka nám krásně papají a rostou. Momentálně již mají všichni okolo tří kil, včera jim byly 4 týdny a zítra již budou mít měsíc! Však už to taky nejsou žádná miminka, ale malí pejsci. A co se za ten týden událo? Papáme již syrové hovězí a kuřecí, vařené masíčko, jogurty a cottage sýry s banánem a samozřejmě granulky. Jsme neskuteční jedlíci a vše nám chutná. Paničky říkají, že jsme jako vysavač. Za 30 vteřin je vše snězeno. A někdy nám musí ještě přidat nášup. Velká kruhová miska už nám nestačí a tak už máme na jídlo dvě, aby jsme se nemuseli kolem jedné misky městnat všichni. Poznáváme svět. Vzhledem k počasí, které nám nepřeje - ač je květen, jsme byli poprvé pořádně venku až ve středu, a pak i včera, no a dnes jsme byli venku už skoro celý den. Pěkně si pochodíme a pak zalezeme do boudičky. Včera proběhlo druhé odčervení, tentokrát bez jediného průjmu. Hovinko už v bedýnce nebylo skoro 4 dny, miminka si vždy počkají, až můžou vylézt a pak teprve začíná čůrací a kakací epidemie, Takže pračka už nejede 3x denně, ale jen 2x, zato paničky vytírají 6x denně. Naštěstí již budeme více venku, tak se paničkám v tomto více uleví. Budoucí zájemci se střídají jeden za druhým a tak mají jak my, tak i paničky o zábavu postaráno. A to se prý na nás chystají podívat i jiní štěňátkomilci, no máme se prý ještě na co těšit. A paničky taky :D
A brzy již prý půjdeme do venkovního obýváčku i na noc - i když paničky to oddalují, prý jsme ještě miminka ale brzy již prý bude ten správný čas. I když je to ohrané, tak mrňousci jsou stále strašně hodní. Začínají se trochu ukazovat povahy například když byli poprvé venku, někteří se té situaci přivykli rychleji, někteří z toho byli trošku paf. To samé při jídle i po jídle. Někteří jsou po jídle uplakaní a chtějí co nejdříve do pelíšku (např.červený), někteří si ještě hrají a rvou se (většina) a někteří si lehnou na nějakou tu hadru a spí (např.žlutka) Téměř všechna štěňátka již mají své majitele, takže hledáme budoucí páníčky pro poslední dva.
13.5. Miminka měla v sobotu měsíc a víkend probíhal,jak jinak, ve stylu socializačních návštěv. V sobotu bylo krásně, v neděli již zase začalo "psí počasí" - škaredě, déšť a vítr, tepolota šla rapidně dolů, z 18 stupňů v sobotu na 8 v neděli. I přesto se u nás po oba dny návštěvy střídaly jedna po druhé. Navíc se v neděli objevili noví zájemci - úžasná rodinka z Českého Těšína, takže momentálně už máme volného posledního kluka! Miminka dostaly k měsíčním narozeninám nové bydlení - kotec s vnitřním pelíškem a k tomu parádní výběh. Nejdřív jsme si mysleli, že tam budou jen přes den a na noc půjdou hezky zpátky do bedýnky do kuchyně, ale jim se tam tak moc líbí, že jsme se rozhodli tu noc ze soboty na neděli zkusit nechat mimina venku. A i noc se jim v novém domově líbila moc! Ono přeci jen, jsou to už skoro hotoví pejsci, doma tolik místa a dostatečných podnětů nemají, vše již mají prozkoumané, venku v kotci mají vše a navíc dostatek prostoru. Takže jsou opravdu spokojení, protože mají prostor ke hrátkám ale i místo, kde chodí čůrat a kakat. A že to jsou mimina nad očekávání šikovné! Hovínka jsou zásadně jen na slámě anebo až na travičce! Obojí je dost daleko od pelíšku. Včera večer jsme měli další dilema a nevěděli, zda je tedy nechat i další noc venku - přeci jen bylo chladněji - 7stupňů. Nakonec jsme se rozhodli, že je necháme kde jsou a budeme to monitorovat - zda jim není zima a pokud bychom zjistili, že se jim to venku nelíbí, vezmeme je dovnitř. Ale jim se prostě v novém domově líbí! Jsou to šikovní flatíci. Navíc by pro ně ten přechod na noc, kdy je vevnitř nějakých 20 stupňů a pak ráno přesun opět ven bylo ještě horších, než to, že zůstali venku. Ony ty změny teplot by mohly právě paradoxně štěňatům ublížit víc. Opět se ukázalo, jaká je Amy neskutečná máma. Každé jídlo, které dostane, chce šťěňatům vyvrhnout. Což je pro miminka super, jen Amy musíme hlídat, aby nevyvrhla štěňatům úplně všechno a něco měla i pro sebe. a taky aby měla dostatek všech živin, hlavně vápníku. Takže ji po jídle musíme nechat nějakou dobu vevnitř, aby aspoň něco strávila pro sebe. Fotečky o životě tohoto vrhu najdete nejen na našich facebookových stránkách mých , mé dcery Kamči či přímo naší CHS BeskydHill, ale také pro všechny, kteří nevlastní facebook, je můžete nově najít i na Rajčeti, kde je vidět i nové, venkovní bydlení našich miminek. Jen na Rajče nejdou uložit videa, ale i na tom zapracujeme a něco na Youtube vytvoříme, slibuji